Realizaci Světové války Z, která vychází z knižní předlohy Maxe Brookse, provázela řada hádek, nedorozumění a komplikací. Nesnáze jsou bohužel na výsledném filmu znát, překvapivě jako celek drží Světová válka Z pohromadě, ale Brad Bitt kontra zombies je kombinace, jenž zkrátka neskýtá žádnou cestu z průměrnosti.
Nekonzistentně poskládaný příběh je poslepován ze tří v podstatě mdlých stěžejních částí. V první části potkáváme Gerryho (Brad Pitt) a jeho kýčovité rodinné štěstí na americkém předměstí. To je za nedlouho narušeno vpádem zombies. Gerry má naštěstí kontakty na vysokých místech a jeho minulost z něj činí potenciálního spasitele. Následuje druhá část, kdy Gerry navštěvuje rozličné destinace (jihokorejská vojenská základna, Jeruzalém, Anglie) a snaží se přijít s řešením jak na zombie-epidemii. V poslední části už Gerryho genialita vytryskne a v uzavřeném komplexu anglické WHO dojde k pozoruhodnému zjištění.
Různá prostředí jsou jako fragmenty několika oblíbených konceptů zombie filmů poslední doby. Nesourodé střípky různých konceptů spojuje postava Gerryho, který se v každé situaci a prostředí neuvěřitelně rychle adaptuje a je schopen efektivně zasáhnout. Na klasiku odkazuje první část, která se pravidelně objevuje na začátku zombie apokalyps (stačí vzpomenout na Snyderův remake Úsvitu mrtvých nebo úvodní epizody The Walking Dead). Americké přelidněné město čelící chaosu se osvědčilo již několikrát, je zde hodně lidí, čili budoucích zombies a mnoho prostoru, kde se dá před masožravými zombies ukrýt. Epizoda na jihokorejské základně se vrací k modelu "cyničtí drsňáci vs. zlo", Jeruzalém ukazuje, že veškerá opatření jsou zbytečná, když jsou hordy CGI zombies v ráži (zde je podobnost s posledním Resident Evilem opravdu markantní) a osamocenost anglického WHO komplexu pro změnu připomíná prostory Umbrella Corporation z prvního Resident Evil.
Střídající se prostředí jsou dobrým základem pro exhibici efektní show a nájezd hord zombies na Jeruzalém ukazuje, že početné komparzy mají utrum. Zajímavě zpracovaná je rovněž etuda z letadla, celkově se však neustále vtírá dojem nekonzistence fikčního světa a zombies, které ho obývají.
Pompézní Světová válka Z se roztahuje do 116 minut. Ty jsou plné amerického patriotismu, hloupého tlachání a vrásčitého Pitta. Zombies jsou velice korektní, nikde nespatříte, jak vyrvávají vnitřnosti svým obětem ještě za vědomí nebo odtrhávají kusy masa od kostí, jejich fýzis není vůbec teatrálně nechutná, neděsí a neodpuzují.
Bondovský režisér Marc Forster se vychýlil od hollywoodské dokonalosti a "učesanosti", je však otázka, zda to byl účel nebo souhra náhod a um střihače. Celkovým zklamáním je scénář, na kterém se podílel i Drew Goddard, jehož vklad je však sotva znatelný.
Světová válka Z je zombie film s Bradem Pittem, to samotné už je náznakem jisté umírněnosti a snahy pojmout co nejširší složení diváků. Mnoho scén, na které jsme díky The Walking Dead zvyklí, se odehrává zásadně mimo obraz. Vypjaté scény budující napětí a šponující nervy jako by do Světové války Z nevešly a vše se drží relativně v mezích přístupnosti PG-13. Pakliže by se dalo něco nazvat zombie filmem pro celou rodinu, tak to je Světová válka Z.
Michala Benešovská
